James Hadley Chase je svým způsobem fenoménem mezi autory detektivek: ačkoli je rodilý Angličan, specializoval se na romány zasazené do prostředí amerických gangsterů a jeho schopnost těžit z něj jako z autora je obdivuhodná, takže ho většina čtenářů považuje za Američana. V době, kdy publikoval své první romány, se však do Spojených států ještě vůbec nepřestěhoval.
Jeho první román mu přinesl nebývalý úspěch. Kniha slečny Blandishové No Need Orchids vyšla v Anglii v roce 1939 a okamžitě si získala čtenáře, v nichž výrazně vzrostla skutečnost, že v meziválečném období výrazně vzrostla popularita gangsterského románu na úkor tzv. klasické detektivky anglické školy. V té době si mnozí mysleli, že již vyčerpala své možnosti. Úspěch se však brzy dostavil v zahraničí a v krátké době byla slečna Blandishová publikována ve třinácti zemích, včetně Sovětského svazu a Spojených států. O tři roky později následovala dramatizace (v anglických divadlech se hrála sedm let) a poté první filmová adaptace. Jedná se tedy o klasickou detektivku v pravém slova smyslu.
Pravda, úspěch málokdy někomu spadne do klína. Chase také pečlivě studoval své literární vzory, zejména americkou detektivku tzv. tvrdé školy, zejména Raymonda Chandlera.
Za čtyřicet pět let plodné práce Chase dokázal, že jeho první úspěch nebyl náhodný. Dnes patří k nejlépe hodnoceným spisovatelům detektivek, jeho knihy vycházejí v milionech výtisků. Je autorem, který kráčí "v duchu doby", o čemž svědčí i třetí povídka Budu se smát naposledy, jedna z jeho posledních, která má nejen dokonale současnou atmosféru, ale je i důkazem autorova profesního růstu.
J. H. Chase ve svých knihách představuje svět skutečného, skutečného násilí a bezohlednosti, což dává jeho knihám sociálně kritický podtón.