Jerzy Edigey je jedním z mála polských spisovatelů, kteří se vytrvale snaží psát dobrou současnou kriminální literaturu. Hlad po detektivkách je v Polsku většinou uspokojován ze zahraničních zdrojů, ze západních detektivek, zejména anglo-amerických. Ten však vyrůstá zjiných, pro nás vzdálených společensko-civilizačních aktů, a proto je potřeba v tomto žánru vytvářet díla, která by reflektovala naše současné společenské poměry, neodehrávající se v exotických dálkách, ale tady a teď, v socialistické společnosti. Propracovaný model klasické detektivky je však obtížné přizpůsobit našim podmínkám. Po revolučních přeměnách u nás zmizely velkostatky, což byl jeden z nejčastějších a nejsilnějších motivů zločinu. Navíc si lze jen těžko představit soukromého detektiva, který by vyšetřoval trestný čin paralelně a v konkurenci s policií, což je také jeden z pilířů klasické detektivky. Podobných rozdílů je více, a proto se v Polsku někteří autoři pokusili - a poměrně úspěšně - vytvořit jakousi napodobeninu anglických detektivek, odehrávající se v anglickém prostředí a zachovávající klasickou formu detektivky – hádanku. To však nemohlo být obecné a jediné řešení, a tak jiní autoři, včetně Jerzyho Edigeyho, přišli s jiným řešením; V mnoha ohledech opouštějí klasické kánony detektivní literatury, ale snaží se je vyvážit tím, že své příběhy co nejvíce přibližují současné realitě. Výsledkem je spíše policejní román (s podrobným popisem vyšetřování trestného činu bezpečnostními složkami) než "čistá" detektivka, ale umožňuje autorovi proniknout do těch sfér současného každodennosti, kterých si "velká" literatura nevšímá, nebo jim věnuje jen malou pozornost.
Jerzy Edigey je plodný autor. Napsal již na třicet knih, z nichž některé vyšly slovensky, jsou překládány do češtiny a vycházejí i v dalších socialistických zemích.
Výběr, který nyní nabízíme slovenskému čtenáři, obsahuje čtyři Edigeyho romány, které jsou tematicky a literárně nejzajímavější. Román SKLENICE ČISTÉ VODY se odehrává v lékařském prostředí a v prostředí pracovníků zahraničního obchodu. V díle NEJHORŠÍ JE PONDĚLÍ vystupuje do popředí motiv únosu dítěte. Román MODRÝ SAFÍR řeší případ vraždy vedoucího obchodu se zahraničním zbožím a motivem zločinu v povídce SEBEVRAŽEDNÁ ZÁVĚŤ jsou majetkové zájmy.
